Kdo a kolik dědí ze zákona?

V České republice se v souladu s právní úpravou dědí nejčastěji buď na základě závěti, kterou zemřelý zanechal anebo neexistuje-li taková závěť pak ze zákona, a to konkrétně dle přesných pravidel stanovených občanským zákoníkem. V tomto textu se pokusím vysvětlit zákonná pravidla a nastínit, kdo a v jaké výši jmění zemřelého získá podle zákona – tedy nebyla-li zanechána žádná závěť a dědici se nedomluví na jiném rozdělení pozůstalosti.

S ohledem na četnost osob, které mohou jmění zůstavitele nabýt, vytvořil zákonodárce šest skupin (tzv. tříd), do kterých je rozřadil. Tyto skupiny na sebe navazují a pouze v případě, kdy nikdo z předchozí skupiny nemůže dědit, přichází na řadu osoby z následující skupiny.

První třída dědiců

V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel. Nedědí-li však některé dítě zůstavitele, dědí jeho podíl stejným poměrem vnoučata. Nedědí-li vnoučata, dědí jejich děti, tedy pravnoučata. Stejné pravidlo se uplatňuje dále na další přímé potomky. Manžel nikdy nemůže dědit veškeré jmění zůstavitele sám, jsou-li na světě potomci zesnulého.

Příklady:

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal manželku, syna a dceru a jmění v hodnotě 150.000,- Kč, bude dědit 50.000,- Kč manželka a po 50.000,- Kč každé dítě. Zemřel-li syn tohoto muže, který měl dvě děti (tj. vnoučata muže), dříve než on, bude dědit 50.000,- Kč manželka, 50.000,- Kč jeho dcera a po 25.000,- Kč jeho vnoučata (tj. 50.000,- Kč rovným dílem). 

Zemřel-li bezdětný muž, který po sobě zanechal pouze manželku, tato manželka nemůže dědit plné jmění. Manželka se v takovém případě přesouvá mezi dědice druhé dědické třídy. 

Pokud se svým protějškem sdílíte společnou domácnost více než rok před jeho smrtí, máte společné děti (nebo je má jen Váš protějšek), ale nejste sezdáni, budou v případě dědictví po zesnulém dědit všechno jmění děti. Protějšek zesnulého nenabyde z jeho jmění nic.

V případě, že byl zesnulý sezdán, je v první fázi řízení o pozůstalosti předmětem vypořádání společné jmění manželů. V takovém případě se zjišťuje majetek náležející do společného jmění manželů zesnulého a jeho manželky, tedy veškerý majetek, který manželé nabyli ode dne uzavření manželství do data úmrtí zesnulého, bez ohledu na skutečnost, na kterého z manželů byl takový majetek veden/evidován/pořízen. V takovém případě platí, že nedohodne-li se manžel s dědici jinak, patří polovina hodnoty majetku ve společném jmění pozůstalému manželovi a druhá polovina, která by náležela zesnulému, připadne k vypořádání do pozůstalosti.

Druhá třída dědiců

V případě, kdy zemřelý nemá žádné potomky, budou jeho jmění dědit dědici spadající do druhé třídy. Ve druhé třídě dědiců dědí manžel (nebo registrovaný partner), zůstavitelovi rodiče a tzv. spolužijící osoba. Spolužijící osoba dědí, pokud žila nejméně po dobu jednoho roku před zůstavitelovou smrtí ve společné domácnosti se zůstavitelem. Nejčastěji se jedná o druha nebo družku či nebiologické dítě vychovávané zůstavitelem.

Manžel  má při dědění v této třídě vždy právo na polovinu jmění zůstavitele, o druhou polovinu se mezi sebou rovným dílem podělí osoby z druhé třídy.

„Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost, nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele.“

– Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. NS 21 Cdo 436/2001

V případě, že by rodiče zůstavitele již nebyli naživu a neexistovala by ani spolužijící osoba, bude dědit celé dědictví manžel sám. Naopak tzv. spolužijící osoba nemůže ve druhé třídě dědit sama a přesouvá se k dědicům ve třetí třídě.

Příklady:

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal rodiče, ale nemá potomky, manželku ani družku, budou jeho jmění v hodnotě 100.000,- Kč dědit jeho rodiče rovným dílem.

Zemřel-li muž, který nemá potomky a zanechal po sobě manželku a rodiče bude z jeho jmění v hodnotě 100.000,- Kč, dědit manželka 50.000,- Kč a rodiče zůstavitele 50.000,- Kč rovným dílem. 

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal oba rodiče, manželku, se kterou již nežije, a přítelkyni, s níž sdílí společnou domácnost, bude z jeho jmění v hodnotě 150.000,- Kč dědit 75.000,- Kč manželka, 25.000,- Kč každý z rodičů zůstavitele a 25.000,- Kč přítelkyně zůstavitele. 

Třetí třída dědiců

Teprve v případě, kdy nemohou dědit potomci, rodiče a ani manžel zůstavitele, budou dědit dědicové ze třetí třídy. Mezi ty patří zůstavitelovi sourozenci a opět tzv. spolužijící osoba. Všichni dědicové dědí rovným dílem.  

Pokud některý ze sourozenců nedědí, ale mohou dědit děti tohoto sourozence, nabydou jeho dědický podíl rovným dílem oni. Pokud však sourozenec, který nedědí, žádné dětí nemá, přiroste jeho dědický podíl ostatním dědicům. 

Příklady:

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal bratra, ale nemá potomky, rodiče ani manželku či družku, bude dědit celé jeho jmění jeho bratr.

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal družku, ale nemá potomky, rodiče ani sourozence, bude dědit celé jeho jmění jeho družka.

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal družku, s níž žil ve společné domácnosti více než rok, a bratra, bude z jeho jmění v hodnotě 100.000,- Kč dědit 50.000,- Kč jeho družka a 50.000,- Kč bratr. 

Zemřel-li muž, který po sobě zanechal bratra a dále neteř a synovce po zesnulé sestře bude z jeho jmění v hodnotě 100.000,- Kč dědit 50.000,- Kč bratr, 25.000,- Kč neteř a 25.000,- Kč synovec. 

Čtvrtá třída dědiců

Jestliže nedědí žádný ze zůstavitelových potomků, zůstavitelův manžel, žádný ze zůstavitelových rodičů, sourozenců, synovců a neteří ani tzv. spolužijící osoba, pak budou dědit zůstavitelovi prarodiče, a to stejným dílem.

Příklad:

Tyto případy nejsou v praxi příliš časté a lze si je představit například v případě úmrtí sirotka, který neměl žádné sourozence, avšak jeho prarodiče ještě žijí.Pokud by zesnulý měl v době úmrtí pouze prarodiče, a to z matčiny strany oba a z otcovy strany jen jednoho, budou jmění ve výši 150.000,- Kč dědit každý z nich v částce 50.000,- Kč.

Pátá třída dědiců

Předpokladem pro dědění v páté třídě dědiců je, že nedědí nikdo z předchozích tříd, tedy že nemohou dědit potomci zůstavitele, manželka či spolužijící osoba, sourozenci, děti sourozenců, ani prarodiče.

V této dědické třídě dědí prarodiče rodičů zůstavitele, tzn. zůstavitelovi praprarodiče. Prarodiče matky zůstavitele dědí polovinu pozůstalosti a prarodiče otce zůstavitele druhou polovinu pozůstalosti. Prarodiče matky zůstavitele na obou stranách pak mezi sebe dělí pozůstalost rovným dílem, totéž platí pro prarodiče na straně otce zůstavitele. Celkově tak na každou dvojici praprarodičů (praprababička + prapradědeček) připadne jedna osmina zůstavitelovi pozůstalosti. Pokud jeden z dvojice praprarodičů nedědí, připadne celý podíl druhému z dvojice, tzn. pokud prapradědeček už nežije, připadne celá čtvrtina praprababičce.

Tyto případy jsou v praxi velmi ojedinělé. 

Šestá třída dědiců

Jestliže nemůže dědit žádná osoba z předchozích tříd, pak dědí rovným dílem děti dětí sourozenců zůstavitele (tedy prasynovci a praneteře zesnulého) a děti prarodičů zůstavitele (tedy strýcové a tety zesnulého). Pokud by někdo z tet či strýců zesnulého zemřel dříve a měl děti, dědí jeho podíl jeho děti, tedy bratranci a sestřenice zesnulého. 

Pokud by nemohly dědit osoby z žádné z šesti tříd dědiců a neexistovala by ani závěť, dědictví by připadlo státu jako tzv. odúmrť. Nacházíte-li se v podobné situaci a nechcete-li, aby Váš majetek nabyl stát, případně někdo z Vašich příbuzných, se kterým nemáte dobré vztahy, pořiďte o svém majetku závěť.

Potřebujete poradit?

Potřebujete poradit s otázkami souvisejícími s dědickým právem, připravit či zkontrolovat závěť nebo zjistit, jaký je Váš dědický podíl, neváhejte se na nás obrátit. 

Tým AK Mencnerová