Darování nemovitosti v duševní poruše

Duševně nemocný daroval své partnerce dům. Co následovalo?

🙋‍♀️ Jeho dcera podala na partnerku trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. Otec jí totiž slíbil, že dům bude patřit jí.

Po roce od podpisu smlouvy s otcem dojela také k lékaři, který zjistil, že je duševně nemocný.

A soud ho omezil ve svéprávnosti. Opatrovník pak podal žalobu o určení vlastnického práva proti partnerce.

👵 Z pohledu partnerky byl ale příběh odlišný.

Se svým partnerem žila v domě více než 20 let, o dům se starala a měla k němu i k zahradě také vztah.

Považovala tak za přirozené, že jí její partner chtěl dům darovat.

Nezaregistrovala, že by v době podpisu nevěděl, co dělá.


🤔Jak to dopadlo?

Policie trestní stíhání odložila. Dospěla k závěru, že se nejedná o trestný čin. Dokonce také zjistila, že sama dcera ve stejné době iniciovala převod jiné nemovitosti z otce na sebe.

Soud žalobu zamítl. Soudní znalec dospěl k závěru, že byť dárce v době podpisu smlouvy trpěl duševní poruchou (demencí lehkého stupně), byl schopen posoudit a naplno porozumět následkům podpisu darovací smlouvy.


💡 Co z toho vyplývá?

1️⃣ Ne každá duševní porucha znamená neschopnost posoudit následky podpisu smlouvy.
2️⃣ Duševní nemoci mají různý progres a jejich důsledky tak můžou být v každém roce jiné.
3️⃣ To, zda je smlouva neplatná pro duševní poruchu, v soudním řízení posuzuje primárně soudní znalec podle zdravotního stavu dárce ke dni podpisu smlouvy, a nikoliv jeho rodina, přátelé nebo soudní znalec posuzující aktuální zdravotní stav.
4️⃣ Podat žalobu bez vyhotovení znaleckého posudku před zahájením řízení je tak trochu loterie.

Potřebujete poradit?

Řešíte podobnou situaci a nejste si jisti, jak postupovat? Rádi vám s tím pomůžeme krok za krokem.

Tým AK Mencnerová